Navždy tě budu milovat I.část - Seznámení

21. července 2010 v 21:15 | Dajlisia Jin |  Navždy tě budu milovat
http://jinakanishi.blog.cz/
http://jinakanishi.blog.cz/


Jmenuji se Amy a je mi osmnáct. Žiju jenom s mámou v malé čtvrti Londýna. Můj sen je se podívat do Kalifornie. Pracuji jako číšnice v místní restauraci, ale tahle práce mi nepřináší žádnou radost, nejraději bych s ní sekla a našla si jiný job. Jenže kde už zaměstnají mě? Ani jsem pořádnou školu neudělala, jsem jenom bezvýznamná číšnice v ne moc chvalném podniku. Spíše tam se mnou jednají jako se služkou a hadrem! Přítele také nemám, ale upřímně ho ani nehledám! Pár přátel tady mám, jsem jedináček mimochodem. Dnes mám naštěstí volno, ale i tak nevím co s načatým večerem! V televizi nedávají nic, co by stálo za dívání, raději jsem se posadila na pohovku v obyváku a nasadila sluchátka na uši a zaposlouchala se do hudby. Přitom jsem se malinko pohupovala. V tom vešla máma, kterou jsem ani neslyšela procházet a strhla mi sluchátka z uší.
,,Dnes máš volno Amy? Tak to bys mi mohla pomoct uklidit v mém krámku kde pracuji. Mohla bych tě o to poprosit?" zeptá se mě a stejně ví, že nikdy neodmítám.
,,Jasně, pomůžu ti" řeknu malinko s nechutí.
Krámek je blízko domu, takže to nemáme daleko. Dnes byl upršený den a všude bylo mokro, takže uvnitř to bylo katastrofální! Na podlaze bláto a šlápoty. Nesnáším, když tohle musím uklízet! Tak jsem se do toho tedy pustila a celkově úklid nám zabral víc jak hodinu. Na chvíli jsem si odpočinula a v tom zahlédla stín nějakého kluka procházejícího kolem našeho krámku. Hodně mě zaujal. Ten kluk byl tak tajemný, že jsem upustila mop a mé nohy mě táhly ven, za ním. Šel někam do uličky, hlavu měl sklopenou, jeho polodlouhé husté kadeře vlasů vlály ve větru, byl nenápadně oblečený, ale když se otočil mím směrem, ucítila jsem jeho vábivou vůni a zastavila jsem se na místě. Jeho tvář byla nádherná, dokonalá, bez chybičky! Dělala jsem, že hledím do vytrín, ale po očku jsem se dívala na něj. Všimla jsem si, že se usmál a pomalými kroky si to mířil ke mně. Malinko mě trhlo a když jsem zrychlila tempo spátky do krámku, slyšela jsem, jak na mě volá.
,,Slečno, počkejte prosím!"
Nevěděla jsem co dělat, něco mě k němu táhlo, no zároveň odpuzovalo. I tak jsem se otočila.
,,Tebe jsem už někde viděl! Nejsi ty Amy? Viděl jsem tě v restauraci."
,,Jo jsem Amy a teď se ale musím vrátit a douklízet v obchodě mé mámy."
,,Kdy nastupuješ do práce? Rád bych tě znovu viděl."
,,Zítra jdu do práce, ale teď už vážně musím jít."
Doma jsem celá zlámaná padla do postele. Z hlavy jsem nemohla dostat toho kluka, vždyť ani nevím, jak se jmenuje. Ještě nikdy jsem neviděla zajímavějšího a krásnějšího kluka! S myšlenkami na něj usnu.
Na druhý den jsem musela vztávat v pět hodin ráno a jít do práce. Auto nemám, naštěstí ani ta restaurace není daleko. Dnes ten den v práci bude náročný, jako každé dny! Malinko jsem se namalovala a oblékla pracovní šaty. I dnes byl upršený den, tak jsem si s sebou vzala deštník. Už abych z tadyma vypadla, poslední dobou tu prší stále. Uvnitř už na mě čekal netrpělivý šéf a hned mě poslal roznášet pití a jídlo. Lítala jsem kolem těch lidí a plnila jejich prozby. Jsem tu jen já a ještě jeden pomocník. Dívala jsem se kolem sebe, jestli neuvidím JEHO! Zatím jsem ho nikde neviděla. Byla jsem tak strašně neopatrná, že mi vyklouzl tác z ruky a rozbila pár hrnků s kávou. Věděla jsem, co teď přijde! Přišel ke mně šéf a přede všemi mi střelil po hlavě.
,,Nemůžeš dávat pozor, nemehlo jedno? Teď si to běž pozbírat! Tohle se ti stává často!"
Lidé si hleděli sami sebe, jen se podívali, zakroutili hlavou a pokračovali v jídle nebo konverzaci, jakoby nic! Po směně jsem odcházela sklamaná. Venku nepřestávajíc pršelo. Šla jsem ulicí, kde jsem včera narazila na toho kluka a zastavila se. Bylo mi jedno, že jsem neroztáhla deštník a jsem celá promočená. Alespoň nikdo neuvidí mé slzy, které mi pomalu stékali po tváři. Pohlédla jsem do země a viděla stín. Když jsem pohlédla nahoru, stál tam ON.
,,Jsi tak krásná, když jsi celá promočená. Viděl jsem co udělal tvůj šéf. Proč nepraštíš s prací, když se tak k tobě chová?"
,,Nemám jinou práci, tohle je všechno co mám. Krámek moc nevydělává."
,,Jmenuji se Ben." podá mi ruku... Seděli jsme oba na patníku v dešti a povídali si. Zpříjemnili jsme si tento večer konverzací o naších snech a zjistili, že toho máme hodně společného ….
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mimmi mimmi | 21. července 2010 v 21:30 | Reagovat

Podla mna super zaciatok.To prostredie som si vedela aj predstavit,som zvedava co bude dalej,dufam ze az take smutne to nebude.Ved uvidim.Tesim sa na pokracovanie.♥

2 Selene Selene | Web | 21. července 2010 v 21:32 | Reagovat

ja to nebudem vydávať na to som privelký zbabelec a viem,že tam mám chyby,ale robí mi velký problém to skracovať.Prolog ma ináčskoro dve strany.
A táto poviedka vyzerá zaujímavo...som zvedavá na dalšie

3 Selene Selene | Web | 21. července 2010 v 23:59 | Reagovat

Jedna pasáž je taká,že by som to ludom ktorý nemajú aspon dvadsať nedala prečítať.Vieš,že upíry sú velmi vášniví.Nechala som sa trocha uniesť síce to bol len sen postavy...xD

4 Kačaba Kačaba | Web | 22. července 2010 v 9:18 | Reagovat

zajímavé ;) zajímalo by mě jak se to bude vyvíjet :D akorát jsem to původně ani číst něchtěla, protože pospíchám ale stálo mi to za to ;) vlastně jsem se přišla rozloučit, protože odpoledne odjíždím na tábor takže se měj hezky ;) pa Kačaba :))

5 ayumi ayumi | E-mail | Web | 22. července 2010 v 14:49 | Reagovat

ako inak opet si nesklamala :) tento zaciatok vyzera fakt fajne som zvedava co to bude zac lebo ten obrazok a nazov poviedky mi pridu tak ze by to malo smutne skoncit...:) tesim tesim na dalsiu cast :)

6 katka katka | 22. července 2010 v 15:31 | Reagovat

vyborny zaciatok na rozvijanie pribehu a zas sa aspon mozem ponorit do prostredia pribehu....len tak dalej a budem sa ponarat stale....super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Dajlisia 2010 - 2013 | All Rights Reserved | copyring: jinakanishi.blog.cz



free counters