Nikdy se nevzdávej svého snu VII.

3. července 2010 v 23:39 | Dajlisia Jin |  Nikdy se nevzdávaj svého snu (povídka)
http://jinakanishi.blog.cz/
http://jinakanishi.blog.cz/


Část sedmá: ,,Zpíváš profesionálně?" zeptá se mě Kamenashi.
,,Ne nezpívám, to bych se ztrapnila." zasměju se.
,,Nemyslím si! Buď ses tuhle píseň naučila zpívat, nebo máš v sobě talent!"
Nevěřím tomu co slyším!
,,Zvládla bys i jinou naši, nebo Akanishiho píseň?"
,,Fuha, ale asi jen z OLYMPUSU."
,,Báječné, řekni název."
,,Hatachi no Sensou."
Šli přetočit píseň a já byla teď opravdu hodně nervózní, ale všechno opadlo u začátku písně, snad to bude ok a nepokazím to! (poslech písně) … Píseň trvá skoro 7 minut. Po dozpívání jsem celá rozechvělá čekala, co mi odpoví teď! Určitě řekne, že jsem špatná zpěvačka!
,,No, to předtím bylo lepší, ale tohle nebylo nejhorší, no prostě, poslyš, kdyby ses mohla stát zpěvačkou, vzala bys tuhle nabídku? Jenže nejsi z tadyma, to by byl problém, ale nějak by se to udělalo, co ty na to?"
Zase mě něco úplně zaskočilo, tento večer je samé překvapení. Lenka mě pobízela k odpovědi, objímajíc se s Kazuki-m.
,,Nabízíš mi snad kariéru zpěvačky?"
,,Ne tak docela, není to na mě, ale můžu se ti poptat jestli chceš."
,,Jasně, za zeptání nic nedáš, ale nevím dokdy tu budeme, můžeme tu být jenom měsíc."
Kamenashi se chvíli zamyslí.
,,Fajn, uvidím co se dá dělat. Tvůj hlas je skvělej, ještě pár zkoušení a budeš profík."
Jen se usměju a podívám se na Akanishiho, úsměv mi opětoval.
Čas s nimi ubíhal rychle, kluci museli jít brzo do svého bytu, protože zítra mají zkoušku s kapelou. Vůbec se mi od nich, hlavně od Akanishiho Jina nechtělo odejít, bylo mi úzko.
,,Můžeš jít sem prosím tě na chvíli?" zeptá se mě Akanishi a já ho poslechla.
,,Zítra po zkoušce jdeme s kapelou a pár lidma z Johnny´s Entertaiment na party na mé narozeniny, nechtěla bys vzít s sebou i Lenku a přijít tam? Jeden ze členů se nám do ní zabouchl."
Zůstala jsem stát s pusou dokořán a nechápala jsem. Všechno v jeden večer, jednu noc se to vyvinulo takto najednou, tolik zvláštních věcí, které se nestávají skoro vůbec! Určitě ne se slavnými osobnostmi. Toto je aspoň příležitost znovu ho vidět.
,,Fajn, myslím že není problém. Hiroshi a Kazuki jdou s váma?"
,,Jasně, domluvte se s nima. Už vážně musím ahoj." políbí mě na tvář
Lenka se zapovídala s Taguchi-m Junnosuk-em a když domluvili, s úsměvem ke mně Lenka přiskočí.
,,Jdeme?" zeptá se usměvavě.
,,Jasně můžem. Poslyš, ty s ním něco máš? S Taguchi-m?"
,,Ne ne, jen jsme si povídali, nic víc. Je roztomilý, ale není to můj typ. Já jsem věrná Rainovi Bi! Ale tobě by to slušelo s Akanishim, byli by jste krásný pár."
,,Bylo by to krásné! Zítra jsem obě zvané na jeho narozeninovou party, prý se do tebe jeden ze členů zamiloval, haha!"
,,No tak to určitě půjdem, to si nesmíme nechat ujít. Ale teď pojďme za klukama, samy netrefíme spátky do bytu." přikývnu a půjdem. Kluci jsou nějací nabroušení.
,,Co jste tam dělali, vy jste nás sledovali? Poslyšte, jestli vás pozval Akanishi na oslavu svých narozenin, zapomeňte na to! Nemáte tam co dělat! Měli by jste si co nejdřív koupit letenky a odletět! Japonsko není pro vás! Jasný?!"
Vůbec jsem nechápala, ale Lenka se tvářila podezřele klidně. Dojeli jsme za pár minut k domu, šly jsme nahoru do našeho pokoje a nedalo mi to nezeptat se Lenky, co přede mnou tají.
,,Tihle kluci jsou divní! Zajímalo by mě, proč to z tebou nic neudělalo? Víš něco co já ne?"
,,Taguchi tušil, že kluci budou šílet, tak mi dal své číslo, že u jakéhokoliv problému se mu mám ozvat a on pro nás pošle auto. My tam prostě budem!"
Padnu jí štěstím kolem krku.
,,Jsi skvělá, tak proto jste k sobě měli tak blízko. A poslyš, není to náhodou on, kdo se do tebe zamiloval? Nevšimla sis něčeho?"
,,Komunikovali jsme spolu normálně, neviděla jsem z jeho strany náznak něčeho bližšího. A i kdyby, má smůlu." usměje se.
,,Myslíš že někdy potkáš Raina?" zeptám se.
,,Určitě ano, věřím v to! Třeba se z tebe stane zpěvačka a seznámíš se s ním. Doufám, že bys na mě myslela a běda že se do něj zamiluješ!"
,,Asi něco cítím k Akanishimu," oznámím jí. ,,ale není možné, abych s ním byla, protože nastane čas našeho odletu a nikdy se s ním neuvidím." posmutním.
,,Naděje umírá poslední, nikdy nevíš co se z toho vivine."
Dnešní noc je naše první v tomto domě a říká se, že co se ti v novém prostředí bude zdát, se může i splnit. Teď už jen doufat, že to bude sen, který mi otevře bránu k hvězdnému štěstí...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl/as tu?

Klikni

Komentáře

1 mimmi mimmi | 4. července 2010 v 7:10 | Reagovat

Jaaaj krasne sa to vyvija.Ked to citam,ako keby som sledovala film,samozrejme romaticky.Narodeninova oslava,juuj bude to supeer...

2 Lee Hyori - your favourite AFFS Lee Hyori - your favourite AFFS | Web | 4. července 2010 v 7:28 | Reagovat

Ahojky, tak to je fajné, už se na to těším. Hned jak dostanu výplatu tak pomažu. =o)

Jinak povídku si přečtu až se vrátím, protože zachvíli jedu do Doks na Mácháč. A co se týče alkoholu, už nepiju dlouho. =oD

Papaaaaaaaaaaaaaa

3 Selene Selene | Web | 4. července 2010 v 18:58 | Reagovat

normálne som to hltala očami ...super

4 katka katka | 5. července 2010 v 16:08 | Reagovat

no tak to bolo super...aj ked ti hovorili,ze mas talent a spev ti ide....uvidime ako bude na narodeninovej party a ze tam budete skor ako vasi susedia....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Dajlisia 2010 - 2013 | All Rights Reserved | copyring: jinakanishi.blog.cz



free counters