Nikdy se nevzdávej svého snu XI.

7. července 2010 v 19:31 | Dajlisia Jin |  Nikdy se nevzdávaj svého snu (povídka)
http://jinakanishi.blog.cz/
http://jinakanishi.blog.cz/


Část jedenáctá: Zahlédnou mě kluci. Snažím se před nimi zakrýt slzy, ale zbytečně! Všechno pochopili, nebyla potřeba žádná slova.
,,Stalo se něco mezi váma, že ses tolik rozcítila?" pohlédnu na ně.
,,Vysmívat se běžte někomu jinému!" rozčílím se a chci jít nahoru do pokoje.
,,Počkej, nechoď, teď bys neměla být sama." řekne mi Hiroshi.
,,Mám Lenku! Stejně jsem ti ukradená!" zakroutí hlavou.
,,Pleteš se! Já vím, že jsem byl hnusný, odpusť, ale já, já se do tebe zamiloval!"
Vypleštím na něj oči a jsem z toho vyvedena z míry!
,,Ty mě miluješ? Ty? Určitě se mýlíš, tohle není láska! Nech mě jít."
,,Prosím nechoď, chci být tvým dobrým přítelem, dovol mi to!" pohladí mě po vlasech.
Přikývnu tedy a odvede mě do jednoho pokoje, kde téměř nikdo nechodí. Hiroshi se posadí na postel a naznačí mi, ať si k němu sednu. Byla jsem nervózní.
,,Já tě nemiluju a nikdy tě nebudu milovat! Já miluju Akanishiho."
,,Fajn, jen chci, aby sis sedla, nic víc."
,,Fajn." posadím se tedy.
,,A on tě miluje? Kdyby to tak bylo, nepřišla bys s pláčem."
,,Nech to být, já vím, že má láska k němu nemá smysl, ale srdci neporučím!"
,,Vím, nedůvěřuješ mi po tom, jak jsem se choval. Já bych ti nikdy neublížil!"
Zase mě popadne smutek, ale bojím se o něj opřít, protože teď jsem citlivější na vyznání lásky od někoho, o kom vím, že ho nikdy nebudu milovat! Mé srdce patří Akanishimu. Možná by mě z tohoto dostala hudba Arashi, nebo Jun, nebo kdokoliv z té kapely! Pochybuji, že Lenka na něj bude mít číslo a taky, že by někdy zavítal sem! Ať už uběhne ten týden!
,,Mluv se mnou prosím!" přisune se ke mně blíž a já se malinko oddálím.
,,Promiň, že tě tolik miluju!" klesne mu hlas.
Je mi z toho divně. Vedle mě sedí krásný dlouhovlasý kluk a mé srdce touží po jiném! Kdybych ho tak ze svého srdce mohla dostat a dát ho Hiroshi-mu. Zase se rozcítím a nemůžu přestat.
,,Nenechávej mě samotnou prosím! Já to nezvládám, umírám, umírám láskou!"
Padnu mu do náruče a stisknu ho! Takhle bych chtěla zůstat napořád, zapomenout na to, že existuje nějaký Akanishi Jin a začít znovu.
,,Mám tě rád od první chvíle, co ses objevila na chodbě. Možná nechci, abys patřila jinému a proto se chovám jako pako a spíše tím ubližuji než pomáhám. Nemůžeš mi dát alespoň šanci dokázat ti, že tohle není jen chvilkové vzplanutí, ale dlouhotrvající cit?" políbí mě jemně na tvář.
,,Nemůžu ti dávat falešné naděje. Nechci si s tebou něco začít a pak ti dát sbohem, kdykoliv budu mít šanci sblížit se s Akanishi-m. Je to čerstvé, nejde to!"
,,Smím tě alespoň jednou políbit? Chtěl bych alespoň na chvíli cítit, že jsi moje."
,,Bojím se, že to vezmeš příliš vážně a budeš žít v naději, že mezi námi bude něco víc."
,,Slibuji že ne! Zeptej se Kazuki-ho, jaký jsem. Nezamilovávám se do každé, v životě jsem miloval jenom jednu dívku, a ta, je bohužel po smrti! Chtěli jsme se vzít... Netrpíš jen ty!"
Zamrazilo ve mně. Nemyslím si, že by si tohle vymyslel, nevypadá na to. Zase se mi v hlavě zrodilo tisíce myšlenek. Přitáhne si mě k sobě a než si sama sobě odpovím, jestli to risknout, políbí mě. Byl to jiný polibek než od Akanishiho, lišil se. V jeho polibcích byla vášeň, v Hiroshi-ho něha. Dvě odlišné věci, ale mě tolik blízké. Nesoustředila jsem se, myslela jsem na Jina a ne na Hiroshi-ho. Vím, že to poznal, cítím to!
,,Stejně tě nepřestanu milovat a doufat!" usměje se na mě a místnost opustí.
Večer jsem ulehla vysílená do potele a vzápětí usnula. Dlouho jsem se necítila takto slabá! Ale naštěstí pro mě zdlouhavý týden zkončil a nastal den s velkým D. Byla jsem nervózní a už jen čekala na auto, které mě má odvést za manažerem KAT-TUN. Lenka mi dodávala odvahu, naštěstí jede se mnou. Někdo zazvonil a Lenka šla otevřít. Jen jsem slyšela jak říká: ,,Ty?" Šla jsem se rozloučit s klukama.
,,Hodně štěstí! Prosím nezapomeň, že jsem v myšlenkách s tebou!" přikývnu.
,,Já vím. Děkuji ti, že jsi byl se mnou v nejtěžších chvílích!" obejmeme se.
,,Tak už jsem připravena odejít..." chvíli ztratím slova. ,,Ty? Proč jsi tu ty?"
Byl to Akanishi! Byl mé prokletí, ale zároveň štěstí. Nelíbilo se mi jeho chování.
,,Odvezu tě za ním! Neboj, není to finta jak se tě zbavit." zasměje se.
Cesta trvá cca 25 minut. Když jsme byli na místě, zpanikařila jsem.
,,Ne, já tam jít nemůžu! Zakoktám se!"
,,Jsi nervóznější než já kdysi!"
,,Jenže ty jsi chlap a já ženská! A pořád nemachruj." přátelsky do něj strčím.
Chytně mě za ruku, jako když jdou ruku v ruce milenci. Nervozita byla rázem ta tam!
,,Vítejte Darelo." podá mi ruku muž z Johnny´s Entertaiment. Jemně se pokloním, jak bývá u nich zvykem. Musela jsem se každou chvíli koukat na Jin-a, abych nepropadla panice.
,,V České republice jste neměla možnost zkusit kariéru zpěvačky?"
,,No víte, já ve skutečnosti měla zábrany a až tu mi kluci z KAT-TUN řekli, že bych to mohla zkusit u vás. Vím, že nemám trvalé bydliště v Japonsku, ale snad se to dá nějak udělat."
Pán mě pozorně poslouchal a naslouchal mi. Pak přišlo to, z čeho mám trému.
,,Mohla by jste mi předvést váš talent? Chcete k tomu pustit hudbu písně, kterou budete zpívat? Zamozřejmě bez textu. Nebo je to pro vás problém?"
,,Poznaším se! Mám k tomu přidat i nějakou choreografii?"
,,Mile rád bych to uvítal, přece jenom, je to také zábavní průmysl."
Opět jsem si vybrala píseň Genki. Představovala jsem si, že jsem někde na pódiu, kde můžu předvést svůj talent. Možná si vyslechnu kritiku, ale doufám, že bude mírný!
Sedím na židličce a pohupuji nervózně pravou nohou, kterou mám přeloženou přes levou nohu a čekám na ,,ortel". Snažím se myslet pozitivně a pilně naslouchám, aby mi nic neuniklo. Jeho slova mě hodně dojala, až jsem si musela podepřít hlavu. Musím si promyslet, co se bude dít dál, protože tak snadno to nerozdýchám!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl/as tu?

Klikni

Komentáře

1 mimmi mimmi | 7. července 2010 v 19:44 | Reagovat

Aaaach jaaj,to je take kraasne.Normalne to prezivam ked to citam.

2 Selene Selene | Web | 7. července 2010 v 20:27 | Reagovat

neeeeee...koniec kapitoly...hrozne sa teším na dalšiu a Hiroshi ma prekvapil...

3 Pajika Pajika | Web | 7. července 2010 v 21:36 | Reagovat

Ahoj,promiň za reklamu,ale je to nutné!
Prosím hlásneš mi??
http://staj-kamey.blog.cz/1007/aqua-caliente-handicap-dostih-hlasovani#komentare
Pro Starlighta a Pajiku,prosím!Pokud chceš napiš na blog a já Ti hlásek oplatím ;)

4 katka katka | 8. července 2010 v 20:24 | Reagovat

tento pribeh citam ako knihu a poviem dopadne to dobre,co povie pan manager....A Anakishi nech ti je oporou je to krasne citat ako sa doplnat.V tejto casti bolo aj jemne zamotanie.....

5 Jun...sss Jun...sss | Web | 9. července 2010 v 2:58 | Reagovat

V JE  a ženská? JE je známé tím že v něm nejsou ženský Johnny si na tom zakládá a myslíš že kvůli nějaké obyčejné holce s Česka tuto tradici poruší? Už jen kvůli tomu že by to bylo ne-fér vůči jiným talentovaným Japonkám. Ne-fér by to bylo už jen díky johnnys junior co jsou tam několik let a nedebutovali.Prosím tě mysli trochu když už si plníš sny tak uber sebevědomí a ber trochu reality. Holka na dovolené bez víza, nebo japonského občanství a nějaká společnost ji dovolí podepsat smlouvu? To nejde a vím to díky jiným skupinám co poslouchám. Prosím tě mysli i trochu na detaily a zreálni tu povídku tvá povídka je hrozně jednoduchá, obyčejná nezajímavá a ty jako hlavní hrdinka v příběhu jsi selhala. Jelikož postavy co jsou ve všem nejlepší jedou po ní všichni jsou postavy co nemá nikdo rád. Jako klidně si piš že se dáš dohromady s Akanishim klidně si napiš že si ho i vezmeš mě je to fuk ale nedělej ze sebe hvězdu největší a povídku zreálni.Divím se kladným komentářům tady promiň děvče ale děláš ostudu psaní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Dajlisia 2010 - 2013 | All Rights Reserved | copyring: jinakanishi.blog.cz



free counters